Na východě Čech není migrace z měst na venkov a naopak tak výrazná jako v jiných regionech. Ve velkých městech činí úbytek obyvatel ročně několik desetin procenta. Například devadesátitisícovému Hradci Králové ubyly oproti loňsku asi tři stovky obyvatel, v Třebechovicích pod Orebem je o 27 lidí méně a v Chlumci nad Cidlinou ubylo 18 obyvatel.

Polepšila si zato řada obcí v okolí Hradce, protože lidé, pro něž by byl rodinný domek ve velkém městě nedostupný, se přestěhovali sice na venkov - ale do blízkosti města.

Plánuje to i David Procházka, který nyní žije s přítelkyní v nájemním bytu v centru Hradce Králové. „Jsme tady moc spokojení, všechno máme na dosah. Ale rodinu založíme jinde. Kamarád objevil pozemky ve vesnici nedaleko Hradce a zlákal nás, abychom do toho šli s ním,“ říká mladý muž. Přiznává, že o tom s přítelkyní dlouho diskutovali.

Přestěhování na vesnici bude totiž znamenat dost zásadní změnu v organizaci života a zatím jim ještě není jasné, zda to větší soukromí, vlastní zahrada a čerstvý vzduch vyváží. „Popravdě si zatím sám sebe neumím představit jako venkovana,“ směje se Tomáš Procházka.

Nejvyšší přírůstek zaznamenaly Stěžery

Řada obcí na zájem lidí z města reaguje, protože je to pro ně šance, jak zastavit úbytek obyvatel. S tím, jak roste zájem, však leckde výrazně vzrostly i ceny stavebních pozemků.

Nejvyšší přírůstek obyvatel loni na Hradecku zaznamenaly Stěžery, kde přibylo 65 lidí, ve Všestarech mají přírůstek 37 lidí a v Boharyni je letos o 25 obyvatel více než loni.

V Boharyni, která má asi 580 obyvatel, je první stupeň základní školy, mateřská škola, knihovna či fotbalové a dětské hřiště. Obyvatel zde možná ještě přibude – jedna realitní kancelář totiž na svých stránkách nabízí k prodeji dalších devět stavebních pozemků a k mání jsou ve vesnici i další stavební místa.

Asi o dvacítku obyvatel se meziročně rozrostly i Librantice, Praskačka a Králíky, šestnáct obyvatel přibylo Libčanům.

Z některých obcí lidé odcházejí

I když ve většině vesnic na Hradecku loni lidí přibylo, v řadě dalších obcí zaznamenali úbytek. Například Ledce přišly o 31 lidí, což pro ně představuje osm procent obyvatel, Lhota pod Libčany má o osmnáct a Černožice o patnáct lidí méně.

Ne všichni zájemci o život na venkově se s ním nakonec dokáží vyrovnat. Nepodařilo se to paní Janě a jejímu manželovi, kteří si „na důchod“ nadšeně pořídili domek na venkově, ale po několika letech zjistili, že jim vesnický život nevyhovuje, nemají štěstí na sousedy a stýská se jim po městě a po dětech, které tam zůstaly.

„Pak se v Hradci uvolnil byt v domě, kde bydlí naše dcera s rodinou - a bylo hotovo. Dlouho jsme neváhali. Dnes už jsme zase Hradečáci a vnoučata můžeme vidět téměř každý den,“ říká žena.   (sah)

Podle vědeckých studií se vztah měst a blízkých obcí změnil. V poválečném období velká města své příměstské území využívala k zásobování obyvatel zemědělskými produkty, v posledních deseti až patnácti letech se původní závislost města na zázemí postupně obrátila, takže obyvatelé aglomerovaných obcí nyní dojíždějí za prací, službami i zábavou do velkých měst.