Jedinou chovnou skupinou na světě je stádo v místní zahradě, kde se ale poslední mládě narodilo v roce 2000. „Odborníci se shodli, že přesunutí reprodukce schopných jedinců do přírodních podmínek navodí přirozené sociální a teritoriální chování, nutné k pravidelnému rozmnožování zbylých samic. Byl vypracován akční plán projektu, který bude realizován jako mezinárodní projekt Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Záchranu poddruhu podporuje také UNESCO,“ vysvětlila ředitelka zoo Dana Holečková.

Nosorožec tuponosý má 2 geneticky odlišné poddruhy. Severní poddruh žil na území pěti států uprostřed Afriky. Ještě v roce 1960 tam žilo 2250 nosorožců, dnes zbylo snad několik jedinců v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo, kde hrozí, že se stanou obětí pytláků. „V rámci mezinárodně organizované snahy o jejich záchranu byla před několika lety pro poslední zvířata připravena rezervace v Keni, kam se však nosorožce nepodařilo přemístit pro nesouhlas konžských úřadů. V té době jich zbývalo ještě asi deset. Při terénním výzkumu realizovaném v Garambě v loňském roce byl pozorován jeden nosorožec, ale nalezeny stopy na řadě míst. Odborníci stále doufají, že několik kusů přežívá dodnes,“ vysvětlila ředitelka Holečková.

Pokud se situace nezmění během příštích let poddruh vyhyne. Proto zoo iniciovala mezinárodní setkání odborníků. Své zástupce sem poslali WAZA (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií), EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií), ARSG (Africká skupina pro výzkum nosorožců), neziskové organizace Back to Africa a odborníci z evropských univerzit, výzkumných pracovišť a zoologických zahrad. Jednání se zúčastnil i zástupce UNESCO.

Odborníci se shodli, že jedinou reálnou šancí vzhledem k věku zvířat je přesunutí reprodukce schopných jedinců do přírodních podmínek, které navodí přirozené sociální a teritoriální chování nutné k pravidelnému rozmnožování zbylých samic. „Zároveň byl vypracován akční plán projektu, který bude realizován jako mezinárodní projekt Světové asociace zoologických zahrad a akvárií a nadále bude probíhat výzkum na poli umělé inseminace,“ uvedla ředitelka.

V posledních letech navštěvovala zahradu pravidelně skupina vědců z Berlína a vídeňské univerzity se speciálním ultrazvukem. Výsledky výzkumů odborníci také projednali. „Důkladně byla diskutována problematika chovu v zajetí včetně nedostatečné reprodukce a páření, včetně nejnovějších výsledků a metody umělého oplodnění,“ dodala Holečková.

V současné době profesionální stopaři hledají poslední zvířata v Národním parku Garamba.