„Na velkém Augustinu v Bílé věži se zvoní dvanáctkrát za rok, vždy nás musí přijít nejméně pět, abychom ho rozezněli,“ přiblížil Martin Soukup, jeden z královéhraeckých zvoníků. Ti mají i speciální slavnostní oblečení a svou korouhev, post berou naprosto vážně.

Samotný proces zvonění na třetím největším zvonu v republice Augustinu není jednoduchý. Zvoníci musí být proškoleni z bezpečnosti práce, protože aktu mnohdy bývají přítomni i návštěvníci. „Je třeba předpisy pečlivě dodržovat, jinak by snadno mohl někdo přijít k úrazu,“ potvrdil Martin Soukup. Přítomní nejen, že uvidí na vlastní oči, jakým způsobem vzniká ohušující zvuk, ale mohou si zakoupit i CD se zvoněním Augustina a dostanou pamětní list, který jim bude tuto událost připomínat.

Chrám Svatého Ducha dostal těsně před koncem roku 2010 nový zvon s názvem Cecilka, který mu věnoval Martin Soukup. „Nyní už chybí dodat pouze poslední – Umíráček a ten nechám na někom jiném,“ řekl s úsměvem. Cecilku podle zbytků původního zvonu, které jsou v Muzeu východních Čech, nechal v holandském Astenu ulít zvonař Petr Manoušek. „Ověřili jsme zbylé fragmenty, propočítali tloušťku stěn, která udává tón zvonu a navrhli vnější design zvonu,“ uvedl zvonař.