Vzhledem ke své plachosti vyhledávají skrytá místa ve skalách a lesích, kam ale lidé stále více míří kvůli touze po zážitcích. Správy národních parků (NP) na to reagují uzavírkami určitých oblastí, ne všichni návštěvníci ale pravidla dodržují.

Nebezpečí pro hnízdící ptáky představují nízko letící letadla nebo letci na motorových paraglidech létající nízko nad skalami, poměrně novým problémem jsou také drony. Právě parky jsou totiž jejich majiteli vyhledávanými místy. Létání dronem v národních parcích je přitom od června 2017 zákonem zakázáno.

Řada nadšenců to ale nerespektuje a ochránci přírody se o pohybu dronů v chráněném prostoru často dozvědí až po zveřejnění různých videí na internetu. Ta bývají uveřejněná anonymně, a tak je tvůrce obtížné dohledat.

Zvuk dronu ptáky vyžene z hnízd

„Jakékoliv letuschopné bezpilotní zařízení vydává nepřirozené zvuky, které, kromě vlastního pohybu zařízení ve vzduchu, mohou rušit volně žijící živočichy, a na jaře pak zejména hnízdící ptáky. Tato zařízení tak mohou představovat z hlediska ochrany zvláště chráněných území a přírody obecně problém,“ uvedli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny na svých webových stránkách.

Pokud jde o pilotované létání, musí piloti nad národními parky udržovat výšku nejméně 300 metrů nad terénem.

„V prožitku svých radostí často zapomeneme, že se možná neradují všichni s námi. Drony nebo nízko letící letadla představují nejen pro hnízdící ptáky stres a provozovatel či pilot často ani nezaznamenají, že se stala zvířecí tragédie,“ sdělil mluvčí Správy NP České Švýcarsko Tomáš Salov.

Ředitel NP Podyjí Tomáš Rothröckl již dříve připomněl, že pro vzlet dronu nad národní park musí být zvlášť vážný důvod, přičemž by měl převážit veřejný zájem nad ochranou přírody. Jako příklad uvedl situaci, kdy se v parku ztratí dítě. „Do doby, než doletí vrtulník, může terén zkoumat právě dron,“ dodal.

Pro běžné návštěvníky uzavírky oblastí, kde hnízdí ptáci, nepředstavují žádná větší omezení. Většinou se totiž netýkají značených turistických stezek. Dotknout se však můžou horolezců, kteří například v Českém Švýcarsku vyhledávají lezení po pískovcových skalách. Lezení je navíc povoleno jen na určitých skalách a v určitém období. Horolezci jsou také povinni hlásit správě parku případná zjištěná zahnízdění ptáků na skalách.

Povolení
Pokud zamýšlíte na území zvláště chráněného území provozovat jakékoli letuschopné bezpilotní zařízení, potřebujete v prvé řadě případná povolení Úřadu pro civilní letectví.

V případě, že záměr provozu letuschopného bezpilotního zařízení bude v dané lokalitě v rozporu se zájmy ochrany přírody, budete potřebovat další nezbytné povolující akty vydávané příslušným orgánem ochrany přírody.

K vydávání všech těchto povolujících aktů je na území chráněných krajinných oblastí (mimo CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce), národních přírodních rezervací, národních přírodních památek (mimo území národních parků a vojenských újezdů, CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce) příslušná Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

Zdroj: AOPK ČR

„Hnízdní lokality jsou uzavírány tak, aby – pokud je to možné – značené turistické cesty zůstaly průchodné. Na uzavírku narazíte nejobvykleji na neznačených pěšinách či lesních cestách. Přechodné uzavírky jsou vždy vyznačené přímo v terénu, a to buď pomocí označníků, nebo ohraničovacími páskami,“ doplnil mluvčí Správy NP České Švýcarsko.

Jak je pro ptáky klid při hnízdění důležitý, se ukázalo v roce 2017, kdy během jarního hnízdění v Českém Švýcarsku vyhnal letící dron z hnízda jednu ze samic sokola stěhovavého. Nebylo to poprvé, i v roce 2014 vyrušili nedisciplinovaní návštěvníci pár sokolů, kterému poté zastydla v hnízdě vajíčka. V jiném případě správa parku turisty, kteří zákazy úplně ignorovali, přímo nachytala. „Téměř dvacetičlenná skupina turistů z Německa ignorovala všechny cedule a vypáskování hnízda. Potom jsme je ale objevili, takže dostali všichni pokutu. Celkem jsme tehdy od skupiny vybrali téměř 40 tisíc korun,“ řekl dříve mluvčí správy parku.

Za porušení zákazu létání dronů mohou strážci národních parků na místě uložit napomenutí nebo pokutu až do výše 10 tisíc korun.

Vejce zastydnou, mláďata pojdou

Na vyrušení v hnízdě každý druh ptáků reaguje trochu jinak. Pokud například samička výra velkého snůšku opustí, je vše ztraceno. Po vyrušení se do hnízda už nevrátí.

Sokoli stěhovaví nebo čápi černí se po nějaké době do hnízda vrací, v době nepřítomnosti ale nemohou snůšku nebo mláďata chránit. Hnízda jsou tak otevřená predátorům. Pokud ale pod hnízdem někdo bivakuje nebo oblastí procházejí turisté opakovaně, byť o hnízdě vůbec nevědí, i v tomto případě je další osud snůšky nebo mláďat zpečeťen. Rodiče se vrátit zpět na hnízdo už neodváží.

Dosavadní zkušenosti ale ukazují, že návštěvníci národních parků většinou mají pro nezbytná opatření pochopení a omezení vstupu do hnízdních lokalit respektují.