Na případ, kdy lidé zapomněli, že jsou v kontaktu s divoce žijící šelmou, upozornili správci Krkonošského národního parku. Turisté opakovaně krmili lišky poblíž Vosecké boudy na Tvarožníku.

„Krmit divoká zvířata, ba dokonce šelmy, není v pořádku. Situace na Tvarožníku se vyhrotila v okamžiku, kdy liška poškrábala malé dítě, které ji krmilo. S ohledem na podezření z nakažení vzteklinou musela být liška odlovena, aby testy potvrdily či vyvrátily možnou nákazu,“ popsal mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. 

Vzteklina se sice od roku 2004 v České republice nevyskytuje, nicméně v sousedním Polsku jsou případy četné. Nakažení (zvířete i člověka) končí přitom vždy jistou a velmi bolestivou smrtí. „Toto chování návštěvníků hor bylo zcela nezodpovědné,“ doplnil Drahný.

Kočky v Polsku decimuje virus ptačí chřipky, obrovské počty úmrtí hlásí také Kypr. Ilustrační snímek
Kočky v Polsku zabíjí záhadný virus. Veterináři v Česku radí hlídat krmení

Lidé krmící volně žijící zvěř mají většinou dobré úmysly, často si ale neuvědomují důsledky, které poskytování snadného zdroje potravy volně žijícím zvířatům představuje.

„Krmení volně žijících zvířat u nich vyvolává mimo jiné zdravotní problémy v důsledku nevhodné stravy. Zvyšování koncentrace těchto zvířat na jednom místě, k němuž v důsledku krmení dochází, pak zvyšuje riziko šíření infekcí,“ popsal mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. 

Místa krmení se časem kvůli hromadění trusu a zbytků potravy mohou stát vhodným prostředím pro nejrůznější patogeny.

Krmení může skončit vyhladověním

Soutěž o snadný zdroj potravy může také vyvolávat mezi zvířaty agresi. Někdy se zase zvířata naučí na jídlo od lidí tak, že ztrácí přirozený strach z člověka a vrozenou plachost. Nebo se u nich utlumí schopnost najít si potravu ve volné přírodě. „Čím je zvíře mladší, tím snadněji si vytvoří závislost na člověku, který ho krmí. Od mala člověkem krmená mláďata se nemusí vůbec naučit lovit nebo si nejsou schopna vybírat správnou potravu, což v důsledku může paradoxně vést k jejich hladovění a utrpení,“ doplnil Vorlíček. 

Mýval severní
V zoo nekončí, čeká je kulka. Domácí odchyty šelem nemají šťastné konce

Potrava od lidí přitom jen těžko splní nárok na správnou výživu, která tělu zvířete dodá potřebné látky. Minimální kontakty lidí a volně žijících zvířat snižují riziko přenosu infekcí, které hrozí nejen lidem, ale třeba i domácím mazlíčkům, a stejně tak riziko přenosu infekcí z člověka nebo domácího mazlíčka na volně žijícího živočicha.